No tak já jsem zase úplně z jiného odvětví, jsem muzikant, hraju na cello ve Filharmonii Brno (to je to povolání) a máme už sedm let kvarteto, které začalo už za studií:
http://www.graffequartet.unas.cz. Filharmonie mě živí, je to skromně placená jistota. Ne všichni jdou cestou Pavla Šporcla (můj spolužák z hudebky v Budějcích). Komerční showbussines prostředí mi způsobuje mozkové křeče

. Někdy mě filharmonie baví, záleží na tom, co se hraje a jaký to zrovna diriguje dirigent. V dnešní době se hraje ve vážné hudbě dost současných skladatelů, z nichž mnozí (ne všichni) produkují uchu nelahodící změti hluků a nesmyslů. Já jsem stará škola, která nedá dopustit na Bacha, Beethovena, prostě mistry, kterým se už dneska nikdo nevyrovná. Třeba tihle Korejci hrajou Beethovena, pátou symfonii dost dobře, tuhle symfonii asi všichni znáte, hodně jí dávaj do filmů a reklam:
http://www.youtube.com/watch?v=k9MtBTkzmQo
No a kvarteto je dneska dělat těžký, ale je to koníček, se kterým jsme objeli svět. Poměr toho času, který jsem věnoval kvartetu ve vztahu k tomu, co mi "vydělalo", je žalostný. Ale zase bych si nezahrál na Islandu, v Americe (tu jsme projeli celou autem), v Africe, a prakticky v celé Evropě. Člověk by si řekl, že je to dobře placený - ani náhodou. Kdybych nemiloval hudbu, nemohl bych ji nikdy dělat. A kvarteto ve spojení s filharmonií mi bere v podstatě všechen volnej čas.
P.S. - nejsem v žádným případě typickej frakáč!!!!

. Miluju F.Mercuryho, Philla Collinse, Stinga, hodně můžu jazz, prostě všechno, co vzniklo ve spolupráci se zapnutejma mozkovejma buňkama.
Takže tak. Toť život muzikanta.
