Tak už jsme měli čičinu,né sice z útulku,ale měli,pak jsme ji dali na chvilku hlídat našim a už mi jí nechtějí vrátit

Teď jsme se přestěhovali a já začala toužit po zvířátku (ne že by mi bart a Drah nestačili,ale....

). Začala jsem tedy sledovat inzeráty.Pallachini mě hned zaujala,byl u ní popsán její příběh a bylo tam uvedeno,cituji: Palachini byla ze svého domova bez pochybu vyhozena kůli své neštastné povaze. Cpala se lidem do vchodů na sídlišti Roztyly a venku trávila už několik měsíců se špinavou zacuchanou srstí. Když ji nálezkyně odnesla domů, chovala se jako andílek - konečně někdo, kdo ji nenechá napospas. Teprve doma ji narostl hřebínek a Palachini se začala projevovat. Nemá totiž ráda psy ani kočičky a už vůbec ne děti. Nesnáší se sebou cokoliv dělat, vrčí, ječí a chová se jako protiva. Musí být všechno po jejím. Je to vládkyně, královna a absolutistka. Musí se jí ve všem vyhovět, jinak předvede, zač je toho loket. Palachini není žádný chudáček narozdíl od jeho pečovatelky

Palachini potřebuje specialní domov, pouze v bytě, kde by byla úplně sáma samotinká, pouze se svým člověkem a aby měla dobré jídlo. Pomazlit se přije jak ona chce, dokonce přijde i do postele. Potřebuje dobrou duši, která ji bude rozmazlovat a zacházet s ní jako s pokladem. Když jsem si toto přečetla šla jsem hledat dál,ale dnes jsem se k ní vrátila a přemýšlela, naše mrša (původní) byla snad ještě horší než je uvedeno v tomto popisu a zvládli jsme to. A není divu,že se číča tak chová,když s ní bylo zle zacházeno bylo mi jasné,že pokud jí dáme dost lásky,tak z ní bude andílek.Nepřemýšlela jsem dlouho,zavolala paní do útulku a odpoledne si pro ni jeli. Chtěli jsme jí dát to co nikdy asi nepoznala, dát jí bezpečný domov a spoustu lásky. Teď už ji máme doma a musím říct, že je to andílek,očuchala celý byt, Drahovi ptáka

, pak se několikrát přišla pomazlit a teď spokojeně spinká.Uděláme všechno pro to,abychom jí vytvořili domov a ona se už nemusela bát!