Nervozne cakanie na Fo-fo II

[MobyDick]

Taky gratuluji k novému autu. Uvidíš že ta trpělivost si počkat se určitě vyplatí a budeš s autem spokojený. Přeji spoustu bezstarostných kilometrů bez problémů.

[Shutty]

Diky.
Pripadny link sem samozrejme dam. A co sa tyka bodov - tie ma vobec netankuju Moj nazor je, ze toto bodovanie a sutazenie robi na auto.cz akurat zlobu. Riesia sa tam potom malichernosti typu kto komu dal kolko bodov, nasledne osocovanie a urazanie. Namiesto toho, aby sa riesili auta.

[TobiZC]

Příběh můj a mého Fokuska Pokuska je plný svízelných zádrhelů. Tak snad, abych to vzala od začátku…

Jezdím stařičkým autí saab 900, 2.0 r.v. 1988, najeto téměř 315000 km. Myslím jsi, že jsou to dostatečné informace k tomu, vytvořit si reálnou představu a přesnou hodnotu nutnosti pořídit autí nové. Pociťuji tuto nutnost již více než dva roky. Nevím, možná to znáte, ale někdy je těžké rozloučit se s fyzickou věcí, která je po spousty let určitým způsobem našich příběhů a notabene, když dostane jméno. Saabík je Šemík. Tyto typu saabů se velmi povedly. Jsou do dobrá auta, spolehlivé švédské kvality. Roky běží a auto slouží a slouží a slouží. Občas je potřeba něco málo vyměnit, něco málo podpořit výměnou dílu, ale musím říci, roky a roky spokojenosti. U saabů 900 je ale známá skutečnost, že přijde doba, kdy auto jednoznačně doslouží a odchází definitivně jedna věc za druhou. Ta doba nastala někdy začátkem léta a já pochopila, že saab končí. Okolnosti, které mě donutily k tomu, že pořízení auta nového a všechno s tím související bylo zcela a úplně na mě, jsou zase jiným příběhem, který sem teď zrovna nepatří. Každopádně tuto skutečnost je potřeba zmínit, aby představa o tom, jak se události v tomto příběhu odvíjely, byla co nejvíc reálná. Postavila jsem se k této výzvě opravdu s minimálními znalostmi o problematice aut. Jak už jsem psala i na fóru, veškerá moje znalost aut končila tím, že jsem je od sebe uměla perfektně rozeznat (a to jen díky věčným hrám „na auta“ v různých obměnách, abychom se s dětmi na věčných cestách nenudili). A protože jsem v jistém směru tak trochu perfekcionalistka a puntičkářka, mám potřebu věci, na kterých mi záleží, řešit do detailů a porozumět danému problému co možná nejvíce. Byla to titěrná práce. Pročítat velkou spoustu srovnávacích testů, srovnávacích tabulek, prohlížet velkou spoustu aut, dovídat se základní info o spotřebách, o motorech, o funkčnosti, o jejich servisování a cenách náhradních dílů, protože všechno se vším souvisí. Jen pochopit rozdíly mezi dieslem a benzínem, rozhodnout se pro typ motoru…všechno byly pro mě těžké úkoly. Do užšího výběru se mi dostala auta v podstatě 4. Ford (a to jak Fokus tak Mondeo), Kia Ceed, Opel Zafira, Toyota Avensis. Jaká kritéria nakonec rozhodla, co vyloučilo co a proč vyšel Ford Focus, to je zase trochu jiný příběh a jiné povídání. No každopádně, byla jsem moc ráda, když už konečně bylo rozhodnuto pro Fokuska Pokuska. Problém vybrat typ auta, nahradil problém vybrat konkrétní auto.

Nutno podotknout, že prvotní záměr byl koupit autí rok, maximálně dva staré, s najetými km do 50. tis. Jelikož koupě nového auta je neoddiskutovatelně ten nejhorší způsob investice peněz, jelikož v momentě zaplacení auta a prvého vyjetí ze salónu, jako by jsem vyhodila 70 tis. z okna. Srovnávací testy tedy nahradily inzeráty, stránky vypovídající o technických povahách jednotlivých motorů nahradily inzertní servery, stránky o zjišťování původu a dokumentové historie aut. Hledala jsem konkrétní Ford Focus podle svých představ. Byla jsem za tímto účelem v mnohém z měst naší, Rakouské i Německé země. Po měsíci ježdění jsem zjistila, že auto odpovídajícím mým představám a požadavkům, není možné najít pod 350 tis. Ano, narazila jsem na dvě, která byla za 309 a 312 tis. ale přístup prodávajícího v obou případech byl tak neprofesionální a tak průhledný, že bych se do toho bála jít i kdyby stálo třeba ještě o dvacet míň. Podle mého názoru, jistá čorkařina. Navíc, raději bych zaplatila o 50 tis. víc než se byť jenom jeden den dobrovolně potkávat s arogancí a lidskou nízkostí. Když jsem tedy poznala, že hezké FoFo II. ve stavu „jako nové“, rok staré pod 350 tis. těžko hledat a ukázala se skutečnost, že ve Fordu běží od dubna vzhledem k plánovanému novému modelu, akce (kdy šli z cenou dolu ze 429 990,- na 379 990,- ) nebylo už moc co řešit. Dilema ušetřit 30 tis. versus nové autí bylo vyřešeno celkem rychle. Navíc, výbava Collection tak nějak plně vyhovovala mým požadavkům. Takže problém najít konkrétní auto se změnil v problém sestavit konkrétní objednávku na autí zcela nové.

S tímto rozhodnutím se mi otevřel úplně jiný obzor pohledu. Najednou jsem mohla volit barvu laku, barvu čalounění, jestli opěrku ano či ne. No krásné a příjemné starosti. Tu jsem našla to, tu jsem si přečetla o tom. A tak jsem prohlížela a pročítala, v pondělí chtěla to, v úterý zase něco jiného a hrozně moc jsem si to užívala a hrozně moc mě to bavilo. Když už jsem tedy konečně dala dohromady konkrétní objednávku na Ford Fokus ve výbavě collection, téměř slavnostně jsem si zašla ke kadeřnici (protože když nové autí tak nový melír) a ve vší důležitosti světa jsem u kávy v kadeřnictví zvedla telefon, abych potvrdila svému prodejci u kterého proběhly už dvě návštěvy a zkušební jízdy, čas mého příchodu k vyřízení objednávky a podepsání kupní smlouvy. Nedovedu popsat pocity, které mnou cloumaly, když mi prodejce sdělil, že se mu v dopoledni toho dne dostala do rukou zpráva o předčasném stopstavu na nové objednávky, jelikož výrobní linka je plně vytížena až do konce roku a může mi tak nabídnout pouze vozy, které neobjednali na sklad, jelikož s tímto počítali. Opravdu jsem myslela, že to nerozdýchám. V ten den, v tom kadeřnictví, jsem si řekla, nechci auto a budu chodit pěšky. No – tato myšlenka mi vydržela nějakých 24 hodin. Už večer trochu opadlo zklamání a další den jsem se nadechla k poslednímu odporu. Problém sestavit konkrétní objednávku tak, aby mi mé nové FoFo vyhovovalo do detailů, se změnil v problém najít ve skladových možnostech všech prodejců vozů Ford ten, který se mé objednávce podobá nejvíc.

Začalo se velké telefonování a vozy, které vyhovovali aspoň barvou a polovině k přiobjednané výbavě, byly v republice skladem 2 (slovy dva). K jednomu z nich byla právě před 3 hodinami podepsaná kupní smlouva a na druhém ležela rezervace oproti složené akontaci (po chvilce přemlouvání mi prodejce sdělil, že paní se nemůže rozhodnout mezi mnou vytouženou zelenou sublime a červenou tango) a navíc v případě nezájmu jsou už dva čekatele. Běžně to nedělám, ale jelikož cesta za mým autí byla trnitá a plná svízelů, rozhodla jsem se, že tady se prostě nedám a tohle auto po tom všem prostě bude moje. Tak dlouho jsem otravovala prodejce až se nakonec přičinil, že paní se sama a dobrovolně přiklonila k barvě tango a nějakým záhadným způsobem se pomotalo pořadí zájemců (pod slovním spojením „záhadným způsobem“ je třeba rozumět, že v momentě kdy mi prodejce sdělil, že paní vybrala barvu tango, byla jsem ochotna všeho nechat a okamžitě jet do Prahy podepsat kupní smlouvu. Kdo první platí, jakoby dvakrát platil a to bylo určujícím faktorem. Navíc, pořadník nebyl žádným způsobem oficiální). Auto bylo přesně podle mnou sestavené objednávky až na výjimku, že nemělo vyhřívané přední čelní sklo. Ale zase – bylo již v celním skladu a na nové, teprve zadané do výroby bych bych čekala dva měsíce. Byla jsem z to hrozně hrozně moc potěšená a doufala, že když už je podepsaná kupní smlouva a vystavená faktura byla ještě ten den podstoupena příkazu k úhradě, svůj boj jsem vyhrála. Nevím, jestli už se vám to někdy stalo (mě tedy poprvé, většinou platím složenky a faktury s nelibostí), ale tyto peníze jsem zaplatila s velkou a upřímnou radostí a ochotou. Domnívala jsem se, že tímto je veškerý problém s autí definitivně vyřešen. Ale zmýlená neplatí! S koupí autí problémy teprve začínají a to už je vám jistě známá píseň. Můj zájem o auta setrval a k časopisům o focení, šachu, geogrfii a vaření jsem si pravidelně začala kupovat katalogy aut. Jak už jsem psala na fóru, zájem (nebo nezájem) o věc je daná pouze mírou informovanosti o ní. Myslím já. A když tě okolnosti donutí být o dané problematice informovaný, logicky z toho vyplyne Tvůj zájem o ni. Tudle se mi začal líbit spoiler, támhle jsem viděla pěkné křídlo no a nemalým rušivým elementem bylo i naše milé fórum. Řekla jsem si, když už toho Fokuska mám a čekám až se vyřídí dokumentace, jestli by nestálo za to, vzít to z jedné vody na čisto a trochu, malinko, decentně ho nevylepšit. Takže problém s tím najít konkrétní auto ze skladových zásob vystřídal problém, najít pro Pokuska vhodné vylepšení.

Co budu dlouze povídat, okukovala a hledala jsem podnárazníky, rozhodovala co a jak vyměnit na přední masce, koukala jaká zadní křídla jak vypadají a tak…a rozhodla se nechat vše udělat rovnou techniky v autorizovaném servisu v Praze. Jednak mi to znělo jako jistota kvality a jednak jsem si tím sama pro sebe tak trochu ospravedlnila, že tím, že jim zadám zakázku, trochu jakoby řeknu dík za ochotu a vstřícnost prodejce, jenž mi byl přidělen. Většina dílů, které jsem si doobjednala byla od jedné firmy zabývající se tuningem a právě tam tkví zakopaný pes. Na dodávku si dávají 10 dní a 10 dní = 20 dní. Ani mě to nějakým způsobem nepřekvapilo. Mám co dočinění ve věci obchodu, poptávky a nabídky, objednávky a dodávky, takže vím, jak to někdy chodí a problém 10 dní = 20 dní mě nechává ledově chladnou. Problém byl ale především v tom, že nějaký chytrák z oné firmy zbabral objednávku a poslali dílů jen polovinu. Věc přede mě byla postavena tak, že se buď udělá toto a ostatní pak dodatečně s tím, že budu zatím jezdit a nebo si holt počkám na doobjednání dalších 10 = 20 dní (samozřejmě s omluvou pracovníků Ford). Chtěla jsem a přála jsem si, aby veškeré lakování probíhalo z jednoho míchání, takže moje volba byla čekat. Veškeré to čekání tedy vzniklo především zbabranou objednávkou pracovníka z oné firmy, ale osobně si myslím, že nemalý díl na tom měl i nedostatečný zájem prodejce o tuto věc. Asi už taky dobře znal, jak se věci kolem dodání dílů z této firmy mají. Jsem v podstatě klidné povahy a veškeré konflikty myslím dokáži vcelku úspěšně řešit s klidnou hlavou a má míra empatie je vyšší než běžně bývá. Zároveň ale vím, že někdy je prostě potřeba si dupnout a udělat trochu hukot, aby se věci začaly hýbat tím správným směrem. Což jsem taky minulý týden provedla a najednou jde vše dvakrát tak rychle a najednou je autí téměř k vyzvednutí. Ráda bych ještě řekla (ale to opravdu jen velmi potichu), že mi to čekání ve skutečnosti přišlo docela vhod. Musela jsem se taky zorientovat v pojistkách, havarijko, povinné ručení – nikdy jsem nic neměla napsané na sebe a nikdy jsem to neřešila. A protože jsem chtěla pojištění nejlepší, obnášelo to zase problém zažádat o nabídku konkrétního pojistného pěi různých pojišťoven, pročítat recense jak pracují, jak plní svoje závazky, srovnání cen atd. Dál problém zimních pneu, rozměrů pneu a pak problém vybrat poklice a elektrony na léto a vůbec se rozhodnout jak velká kola na zimu a léto a doplnit výbavu a nářadí, sehnat garáž a a a … prostě ten čas mi přišel jenom vhod. No a jak to celé končí? Mám všechno přichystáno, všechno vyřízeno a tento týden, nejpozději začátkem příštího, si konečně jedu pro své vybojované autí.

Stojí přede mnou poslední výzva a poslední úkol, dobře projít předávací procedurou. Možná je to divné, ale toho se obávám snad nejvíc. Dokonce jsem zvažovala variantu, že požádám někoho z fóra, někoho, kdo se vyzná, aby jel oproti nějaké satisfakci na předávání se mnou. Jednak jen pro pocit, že mám při takové věci chlapa za zády a jednak pro to, aby kontrola hlavně provedených dodatkových prací na mém autí, byla od někoho, kdo aspoň zná význam slova spoiler. Pak jsem si ale řekla, že to by bylo moc a takovou věc prostě budu muset zvládnout sama. Však jde snad jen o to zkontrolovat, jestli je na autě vše za co jsem zaplatila a to takový problém být snad nemůže. Konec konců – tak za ten čas už o tom něco vím a pro pocit, aby mi stál za zády chlap asi vezmu tátu a bráchu. I když oba dohromady toho troufám si říci o Fordu nevědí ani polovinu toho, co já. No jak se den D blíží, je fakt, že jsem z toho docela nervózní. Ale což už s tím. Však je to jen auto. I když už má jméno Fokusek Pokusek a i když už teď ho miluji stejně jako svého stařičkého dobráckého saaba – Šemíka.

Příspěvek pravda trochu dlouhý, tak ale právě z toho se nejlépe dá poznat, jak DLOUHÉ je mé čekání na FoFo II.

[FOCKI]

já čekal na fofa pár měsíců,ale shrnul bych to na 3 slova:

hledal- střádal- koupil

[chmelko]

TOBICZ:ak to bude v nejaky normalny čas, som ochotný ti pomoct

[Damon]

Ty woe to je dlouuuuuhýýýýýýýýýýýý

[chmelko]

musel som si to zkopírovat do wordu, aby sa mi to lepšie čítalo, ale pohoda, ako článok

[Damon]

Tak tohle než bych napsal tak je víkend.

[TobiZC]

Tak tohle než bych napsal tak je víkend.

Ovládám docela obstojně desetiprstovou metodu psaní na klávesnici. Uvědomuji si, že jsem to s délkou trochu přehnala, v budoucnu délku svých příspěvků omezím.

TOBICZ:ak to bude v nejaky normalny čas, som ochotný ti pomoct

Děkuji velmi za nabídku, popravdě moc ráda bych jí přijala a Tvé pomoci využila. Myslím, že čas a den předání musí vyhovovat především zákazníkovi a prodejce by měl toto přizpůsobit časovým možnostem zákazníka ne? Nebo se mýlím? Vzhledem k tomu, že já dostanu za tímto účelem volno kdykoliv, myslím, že by neměl být problém, zařídit se podle Tebe.

[silverwolf]

TobiZC: jako Božena Němcová, jako Božena Němcová

[pette]

hodně dlouhé čekání

[grizzli]

to TobiZC : Obdivujem Ťa, to čakanie na autí. Ja mám takú povahu, že keď niečo chcem musím to mať hneď, ale obdivujem aj Tvoj písomný prejav. Ja kým by som to napísal sú vianoce 2008...

[zewl]

ty jo, rekl jsem si, tohle si prectu, ale po pulce jsem to vzdal. Ne ze by to byla nuda, to rozhodne ne, ale je to na me moc dlouhy

[fifa]

Jeste,ze nepsala kdo v tom bude jeztit a kde s nim bude parkovat .Jsem zvedav jak dlouhe clanky bude psat az bude poznavat auto,ci prvni problem.

[Ahmed]

Ja jsem taky vynechal nektere bla bla bla pasaze Uz jsem to tu nejspis psal, pri predavani auta mi ten clovek rekl, vy uz jste focuse mel, tak vsechno vite, sebral se a sel do haje. Hodinu na to jsem mu volal, ze mi chybi cast vybavy (sada pro lepsi viditelnost, ktera mela obsahovat 3 veci a byl tam jenom destovy senzor) a opet zacalo kazdodenni telefonovani a reseni problemu... Nakonec asi po mesici z nich vylezlo, ze mi daji slevu nebo nejake blbiny navic, kdz jsem se 3x zeptal, kolik ta sleva je, tak mi nastvane rekl, ze az 1% z ceny vozu, coz by bylo cca 5000,- Rekl jsem, ze teda chci prodlouzenou zaruku na 4roky/100000km, s tim k memu udivu souhlasil a ze pry to navrhne vedeni firmy (asi je pro ne lepsi dat zaruku v cene 6250,- nebo kolik to bylo, coz je vlastne nic nestoji, nez vysolit 5 klacku), tomu jeste predchazely reci, ze ta vybava, ktera tam neni nema ani zdaleka takovou cenu - na to jsem mu rekl, ze jsem to tam chtel a kvuli tomu jsem si to objednal a pro me to ma mnohem vetsi cenu, navic, kdyz nejsou schopni to tam domontovat. Pry se jim to s tou vybavou stalo i u dalsich aut, nevim proc, ale Ford asi zmenil nabidku, pac podle noveho akcniho ceniku tam ty veci opravdu nejsou...
Takze je lepsi si tu vybavu poradne skontrolovat.
Tomu vsemu ale predchazelo, ze mi misto 1,6 benzin objednali naftaka, coz me stalo dalsi prachy navic, mesic vyrizovani, 15 navstev Fordu a navic do ledna neni auto napsane na me. Doobjednat samozrejme nic neslo, proto me taky tlacili do tech zmen. Kdyz jsem rikal, ze do diesela bych chtel urcite nezavisle topeni a vyhrivane sedadla, ze to bude blbe topit, tak mi rekl, ze ty nove auta jsou uplne nekde jinde a ze topit to bude dobre. Tento tyden, po kazdodennim rannim mrznuti prvnich 5km jizdy jsem si rekl, ze se poptam na to nezavisle topeni - chtel jsem origo. V jednom Fordu mi rekli, ze cca 60000,- ale ze to neni s vecma, co k tomu jsou jeste potreba, ze si to mam jit udelat jinde. Tam, kde jsem to koupil, mi rekli, ze nic takoveho v nabidce nemaji