Pava: nikdy si nic necucám z prstu
nformace k používání bionafty (MEŘO, FAME) v naftových motorech vozidel
Bionafta je produkt vyrobený z rostlinných olejů (FAME – Fat Acid Methyl Esters – je obecná zkratka pro bionaftu vyrobenou z jakéhokoliv rostlinného oleje, MEŘO – MEthylestery Řepkového Oleje – je česká zkratka pro bionaftu vyrobenou z jednoho z rostlinných olejů, řepkového oleje), použitelný jako pohonná hmota pro naftové motory.
Na rozdíl od klasické nafty vyrobené z ropy, která je směsí uhlovodíků, tj. sloučenin uhlíku a vodíku, je bionafta směsí esterů mastných kyselin a kromě uhlíku a vodíku obsahuje ještě kyslík. To je důvodem nižšího energetického obsahu bionafty oproti klasické naftě cca o 14 % rel. (výhřevnost klasické nafty činí cca 43 MJ/kg, výhřevnost MEŘO činí cca 37 MJ/kg). Důsledkem je vyšší spotřeba paliva, menší výkon motoru a menší krouticí moment při provozu na bionaftu.
Vzhledem ke svému chemickému složení má bionafta horší termicko-oxidační stabilitu, tzn. že v horkém prostředí (palivové potrubí v blízkosti teplého motoru, tlakové čerpadlo, vstřikovače aj.) má tendenci polymerovat za vzniku nejprve viskóznějších, posléze lepkavých až pevných produktů, které tvoří úsady nebo nánosy na stěnách potrubí či armatur a dílů. Např. ve víceotvorových tryskách vstřikovačů moderních motorů, které mají velmi malé průměry, i 0,1 mm, může proto dojít k jejich částečnému (palivo se špatně rozprašuje a nedokonale hoří) nebo i úplnému ucpání. Proces tvorby zmíněných úsad probíhá nejrychleji v podmínkách, kdy je palivo vystaveno vyšším teplotám, a přitom je v klidu, tj. neproudí. To je nejčastěji situace po zastavení motoru, ohřátého na provozní teplotu. Vznik úsad z bionafty a skutečnost, že bionafta také snadněji rozpouští úsady již vzniklé v palivovém systému při přechodu z klasické nafty na bionaftu, vede k doporučení častěji měnit palivové filtry. Větší agresivita bionafty (větší rozpouštěcí schopnost) může být rovněž na závadu ve vztahu k lakovaným povrchům, se kterými se bionafta dostane do styku.
Na klasickou naftu nijak chemicky nepůsobí případně přítomná voda (vlhkost). Určité množství vody se v naftě rozpouští a nijak se neprojevuje, větší množství vody se od nafty odděluje jako spodní vrstva nebo kapky. Tato oddělená voda je už na závadu, protože může způsobit zadření čerpadel nebo vstřikovačů a kromě toho má korozivní účinky. Pro vodu v bionaftě platí totéž ale na rozdíl od klasické nafty voda s bionaftou za vyšších teplot chemicky reaguje. Jedná se o tzv. hydrolytické štěpení, při kterém se estery tvořící bionaftu rozkládají na korozivní kyseliny a alkohol (methanol). Proto je třeba dbát ve zvýšené míře na to, aby se voda do bionafty nedostala.
V každém motoru se určitá část paliva dostává skrze pístovou skupinu do motorového oleje. V případě bionafty je to více na závadu než v případě klasické nafty, protože bionafta v horkém oleji snadno polymeruje (viz výše) a olej se rychleji znehodnocuje. Je-li v motorovém oleji přítomna bionafta rozložená hydrolýzou, zvyšuje se rychle kyselost oleje, popř. se v něm hromadí nerozpustný a prakticky nemazající methanol. Doporučuje se proto při provozu na bionaftu zkrátit doporučené výměnné intervaly mazacích olejů na polovinu nebo na třetinu, při výměně oleje vyměnit i olejový filtr, event. dbát na doporučení výrobce vozidel.
Používání bionafty v zimních podmínkách má rovněž určitá omezení. Z bionafty se sice nevylučují pevné parafiny jako z klasické nafty při příliš nízkých teplotách, dochází však k jejímu zakalení a nadměrnému zvyšování viskozity („houstnutí“) při nízkých teplotách. Tento problém lze řešit předehříváním bionafty popř. systémem dvou palivových nádrží, přičemž nádrž na bionaftu je vyhřívaná. Obecně lze říci, že systém dvou nádrží ve vozidle, kdy jedna z nich (vyhřívaná) je určena pro bionaftu a druhá pro klasickou naftu, ve spojení s možností přepínání obou paliv po startu vozidla (start na klasickou naftu, po přepnutí provoz na bionaftu, před zastavením motoru vozidla opět přepnutí na klasickou naftu a tím propláchnutí palivových cest) je cesta, jak se vyhnout většině problémů při používání bionafty.
Z hlediska emisí škodlivin ve výfukových plynech není mezi klasickou naftou a bionaftou zásadní rozdíl. Při provozu na bionaftu nejsou ve spalinách prakticky vůbec zastoupeny sloučeniny síry ale mohou se objevovat některé kyslíkaté sloučeniny, např. zdraví škodlivé aldehydy.
Kvalitní bionafta má oproti klasické naftě lepší mazivost. To však neplatí, dojde-li k její tepelné destrukci, kdy přítomné úsady nebo vzniklé pevné nečistoty mazivost bionafty podstatně zhorší.
Výše uvedené platí v přiměřené míře i pro směsné nafty, např. směsi min. 30% bionafty v naftě a dokonce i pro současné klasické nafty s obsahem biosložky, kterou je právě bionafta. Samozřejmě, uvedené negativní i pozitivní vlastnosti bionafty se uplatňují úměrně k jejímu obsahu ve směsích s klasickou naftou.
Můj názor je, že pokud si to vynutí, bylo by ekologičtější, kdyby zemědělci nic
nepěstovali a parlament schválil, že ten přibližně navíc padesátník, dnes už celkem
od počátku to dělá cca korunu, budete platit jako dobrovolnou podporu za každý odebraný
litr přímo zemědělcům, budou doma, nebudou nic pěstovat a ekologii a vozidlum to pomůže.
To je můj úsměvný názor
s pozdravem
Ing. Jan Martínek
Key Account Manager
Construction&Industry
OMV Česká republika, s.r.o.
Na Vítězné pláni 4, 140 21 Praha 4
Mob.: + 420 731 130 571
Mailto :
jan.martinek@omv.com
http : //
www.omv.com
Pri max. zatazi - 5st. od cca 130km/h ma hodi do nudzaku a po nastartovani uplna pohoda...Auto ma tah, vsetko ide ako ma.
Nobodaj, ak by sa vymenilo a robilo by to stale...
