1) PŘEKVAPENÍ NA ÚČET FORDU
3.2.2011 AUTOCAR str. 42
Nový Ford Focus je pohodlnější a tišší než jeho předchůdce. Neztratil ale něco ze své zábavnosti? Andrew Frankel s sebou vzal dva z jeho nejschopnějších rivalů, aby to zjistil.
Existuje dobrý důvod, proč soudy neuznávají důkazy z dřívějších procesů předtím, než bylo dosaženo verdiktu. Jakkoli může být historie zajímavá, poučná a nápomocná, může také zastřít úsudek a zabránit porotě, aby došla k novému rozhodnutí, založenému jen na faktech o konkrétním případu. Ale je těžké aplikovat stejná pravidla na svět automobilů obecně, a zvláště na tento konkrétní test. Jak máme přistupovat k novému Focusu (jehož globální poslání z něj dělá nejdůležitější Ford za celé roky) bez srovnám s předchozími generacemi, nejzajímavější sérií rodinných hatchbacků, se kterou jsme měli to potěšení jezdit? Jak zopakujete klasický srovnávací test tří největších rivalů, v němž se Focus postaví proti Volkswagenu Golf a Opelu Astra, aniž by s vámi alespoň v myšlenkách nebyl přízrak první generace Focusu? Nejde to, a tak jsme se o to ani nesnažili.
Místem setkám byl jih Francie, který si Ford vybral pro světovou prezentaci Focusu. A vzali jsme si klíčky od modelu s novým motorem 2.0 TDCi o výkonu 163 koní, protože verze s nejsilnějším dieselem dosud nebyla schopna konkurovat svým rivalům v tomto sektoru. Z Británie jsme vyrazili Astrou a Golfem s podobnými motory. Teď bychom asi měli říct, že VW není v tomto případě docela přesným ekvivalentem Fordu - částečně kvůli tomu, že dieselový motor s výkonem 170 koní je k maní pouze v drahé sportovní variantě GTD. A druhým důvodem bylo to, že (jak si ti bystrozrací mezi vámi určitě všimli) postrádá patřičný počet dveří. Ale pro naše účely to stačilo. Vítěze nelze vybírat podle tabulek technických údajů, zvláště ne, když Sní rozdíl mezi nejrychlejším a nejpomalejším autem půl sekundy ve zrychlení z nuly na stovku a 6 km/h v maximální rychlosti.
Pokud jde o spotřebu a emise C02, rozdíl představuje 0,2 litru nafty a 5 g/km.
Podobně i zavazadlové prostory, objemy palivových nádrží a potenciální dojezdy jsou si natolik podobné, že se kvůli nim asi nebude rozhodovat žádný zákazník.
Automobilový průmysl už, zdá se, dosáhl té úrovně, že když se několik týmů z různých zemí a s rozdílnými kulturami pustí do návrhu rodinného auta, jsou výsledky pozoruhodně podobné. Takže díky bohu za to, že když nastoupíte a projedete se, zůstávají naprosto odlišná.
PRVNÍ DOJMY
Focus se změnil. To je vidět na první pohled. Jeho interiér je tím asi nejméně -» «- příznačným z celé trojice, ale kabina teď vypadá jako úžasně civilizované místo, kde bude příjemné trávit čas.
Palubní deska má výraznější tvary než ta v Golfu, a možná je až přehnaně stylizovaná, ale nemáte z ní dojem, že by byl její design nalepen jako samolepka, podobně jako v případě Astry. Zkrátka působí celistvě. A nejenže takovou kvalitu nenajdete v minulém Focusu, podle nás se posunula dále než Mondeo.
A jde také o pohodlné auto - přinejmenším vpředu. Sedačky jsou hluboké a nabízejí dobrou oporu, s dobře zvolenými materiály, i když dohromady neladí tak dobře jako v Golfu. Zadní sedadla jsou poněkud stísněná. Najdete tu o něco méně místa na nohy než ve VW a mnohem méně než v Astře. Jinak si interiér zaslouží pochvalu.
Stejné téma pokračuje, když nastartujete. Překvapením není to, co slyšíte, ale to, co naopak slyšet není. Na auto poháněné dvoulitrovým dieselovým motorem je Focus úžasně tichý a dost kultivovaný, aby vedle něj Golf a Astra působily hrubě. Nikdo z nás cestou z Británie na jih Francie nepovažoval úroveň hluku Volkswagenu nebo Opelu za únavnou, ale Ford nastavil novou laťku.
Tady to ale nekončí. Zařaďte ve Focusu první z jeho šesti stupňů (zkoušeli jsme verzi s dvouspojkovým automatem a nijak jsme si nezvykli na řazení jako takové, zvláště na příšerný přepínač na boku páky, určený pro manuální řazení), a než dojedete na konec ulice, uvědomíte si, že Focus jezdí jako nikdy předtím.
NEPŘEKONATELNÁ KVALITA JÍZDY
K úrovni komfortu starého Focusu jsme nikdy nebyli zvláště kritičtí. Naopak, často jsme obdivovali, jak se Fordu podařilo zařídit, že tohle auto nabízelo tak dobrou kombinaci ovladatelnosti a kvality jízdy. Nový model se ale pustil do snadno pochopitelného, avšak ďábelsky náročného umění izolace od nerovností s nadšením, které by jeho předchůdce nepoznával. To, že Focus jezdí lépe než Astra, by nemělo být žádným překvapením vzhledem k tomu, že plně nezávislé zavěšení zadní nápravy přináší mnohem širší možnosti naladění než u Opelu, který si stále zachovává torzní příčku, byť chytře vylepšenou Wattovým přímovodem. Ještě větším překvapením bylo, že funguje lépe než Golf, a to nejen kvůli relativně tužšímu odpružení modelu GTD. Vlastně si myslíme, že VW nabízí výjimečnou kvalitu jízdy, ale máme pocit, že přinejmenším v této třídě bude Focus hrát jinou ligu.
Možná právě kvůli tomu, jak zatraceně civilizovaný se Focus zdá být, působí pomalejším dojmem, než jaký je. Golf se jeví z celé trojice nejrychleji prostě proto, že s nejvyšším výkonem a nejnižší hmotností nejrychlejší prostě je. Ale i Astra působí ostřejším dojmem, ačkoli se na papíře Focusu téměř vyrovná. Ve skutečnosti je to pouze tím, že hrubší jízda a hlučnější motor dávají více najevo její výkony. Pravda, má o něco vyšší maximální točivý moment v otáčkách o něco nižších než Ford, ale to nestačí na to, aby byl rozdíl skutečný a ne jen zdánlivý.
ŘIDIČSKÝ CHARAKTER
Jedna otázka ovšem zůstává v našich myslích nejdůležitější. Řídí se nový Focus stejně dobře jako ten starý? Ovladatelnost byla vždycky jeho hlavním tahákem, důvodem, proč byl již od svého vzniku v roce 1998 autem, se kterým se ostatní měřili. A netýkalo se to jen rychlých variant, ale všech focusů, od těch nejlevnějších a nejpomalejších. Už po prvních kilometrech jsme instinktivně věděli, že něco je jinak. Že to nebyla jen jízda a kultivovanost, kde Focus změnil směr. Jenže potřebovali jsme mít jistotu. Přivézt soupeře nám hodně pomohlo nejen kvůli tomu, že oba v téměř identické výbavě stály proti odcházejícímu Focusu (a Alfě Giulietta) na těchto stránkách v srpnu.
Nicméně ani to nestačilo. Takže jsme se vydali na Routě Napoleon a do Col de Věnce, jež patří mezi nejlepší silnice v Evropě a také je skvěle známe. Po celodenním přesedání z jednoho auta do druhého a opakovaném projíždění stejných úseků silnice se skutečnost projevila jasně a zřetelně.
Bylo to téměř neuvěřitelné. Af už Focus někdy selhával v čemkoli jiném, vždycky jsme měli jistotu, že ve skupině rodinných hatchbacků bude Ford prostě nejlepší -» «- auto pro řidiče. Tohle už neplatí. Jeho jedinečnost zmizela. A když slyšíte inženýry Fordu mluvit o „dospělosti" a „vyzrálosti", můžete dospět k závěru, že to byl záměr. Jeho řízení si s vámi už nepovídá a jeho cit byl položen na oltář nepatrného zlepšení spotřeby a emisí, které přináší nový elektrický posilovač. Abychom se vyhnuli pochybám a pro ty, kteří se bojí, že naše hodnocení ovladatelnosti vychází z chování na limitu nebo za ním, kam se jen málo lidí kdy dostane, jde o ztrátu, jakou pocítíte v každé situaci.
Když šlápnete na plyn, podvozek na rozdíl od řízení splní něco ze starých slibů. Na vaše povely reaguje rychle a přesně, do zatáček se vrhá s rychlostí a přesností a na zvlněných silnicích vykazuje dobrou stabilitu. Ale skutečným kouzlem starého Focusu byla schopnost reagovat se stejným nadšením na plyn a řízení. Tato vlastnost nebyla jen vytlačena do pozadí, byla vymýcena. Dřívější dokonalé vyvážení bylo nahrazeno tupou nedotáčivostí, tak známou z ostatních aut této třídy.
Ano, jezdí lépe než Astra, ale ne o moc. Opel od chvíle, kdy ho těžkopádnost v srpnovém testu odsunula na postranní kolej, prošel vylepšením řízení a podvozku.
A tato zdokonalení společně s propadem Focusu znamenají, že jsou si blíže, než jsme si kdy dokázali představit. Ford nakonec vyhrává, protože vás o limitu informuje rychleji a ostřeji se vrhá do zatáček, ale Golf je poráží oba, a zvládá to s velkou rezervou. VW se přinejmenším vyrovná jeho stabilitě na náročných silnicích a nabízí při tom skutečnou zpětnou vazbu ve volantu. Také v zatáčkách je vyrovnanější a nechá vás precizně dolaďovat stopu.
PRAGMATICKÉ ŘEŠENÍ
Pomalu jsme se vraceli na základnu a důležitost toho, co jsme právě zažili a zjistili, nám teprve začínala docházet.
Takže to řekneme naprosto jasně - Ford svůj Focus nezničil. Změnil jeho podobu i myšlenku. Dalo by se říct, že pro většinu lidí ve většině situací to bude mnohem lepší auto. Jeho kvalita se nesrovnatelně zlepšila, komfort jízdy a kultivovanost jsou na špici třídy. Pro auto, jež se má prodávat po celém světě, je to pragmatické řešení problému „jak vyhovět všem", se kterým se potýkají všechny globální vozy.
Rozhodně to stačí na to, aby porazil i vylepšenou Astru, nemluvě o ostatních soupeřích, jež jsme se ani neobtěžovali vzít s sebou. Opel je teď každopádně podle jakýchkoli měřítek sympatičtější, ale postrádá cokoli výjimečného, něco, díky čemu bychom řekli „proto si ho kupte". S výjimkou drobné výhody ve využití prostoru v této společnosti nezazáří. Na rozdíl od Golfu. I v těch ohledech, ve kterých je horší než Ford (není jich moc, ale jsou), Volkswagen nikdy neodchází zahanben. Focus je tišší a pohodlnější, ale Golf rozhodně není nevyhovující. Navíc lépe vypadá, je přinejmenším stejně dobře postavený, triumfuje po stránce ergonomie a o něco lépe využívá vnitřní prostor. Nemluvě o tom, že je o kousek rychlejší, i když nepatrně méně úsporný. Nicméně faktem zůstává, že se řídí lépe než Focus, a to mu zajišťuje vítězství.
Pořád je to pro nás překvapení, jakkoli to nelze popřít. Někomu by to mohlo připadat jako marginální důvod pro tak velké vítězství, ale podle našeho mínění si to čtenáři Autocaru, pro které píšeme, nemyslí. Nebylo to ani rozhodnutí, nad nímž bychom museli příliš přemýšlet.
Možná tu není nejdůležitější, že Golf vyhrál nad Focusem. Jde o to, s jakým náskokem. Tento souboj bude mít druhé kolo, na britských silnicích a s benzínovými motory. Ale alespoň prozatím byl Focus poražen. Na hlavu.
ORIENTACE NA ZÁBAVU
Byl jsem v Nice, abych s tímto srovnávacím testem pomohl, a sdílel jsem Andrewův šok z toho, co jsme zjistili. A o několik dní později se mi potvrdilo, že jsme došli ke správnému závěru. Když jsem byl na Sardinii kvůli článku, který si přečtete příště, pronajal jsem si auto, abych přejel z jedné strany ostrova na druhou. A měl jsem to štěstí, že na mě v půjčovně vyšel aktuální Focus. Klasické auto z půjčovny: 1.6 TDCi, základní výbava a úplně dobitý. Ale přesto jsem se s ním za několik minut sžil mnohem víc než s novým Focusem za dva dny. Cesta trvala dvě a půl hodiny, a i když tomu pomohly skvělé silnice na Sardinii, změnilo vyvážení a skvělé řízení Focusu jinak nudnou cestu v jízdu, kterou jsem si skutečně užil. I přes všechnu jeho kultivovanost a komfort si nejsem jistý, že by tomu tak bylo i s novým modelem.
JAMIE CORSTORPHINE
PROČ NE ALFA GIULIETTA?
Přemýšleli jsme o tom, že přivezeme i Alfu Giulietta, ale protože dieselová verze v minulém testu nezvládla konkurovat Golfu GTD, zdálo se, že by její přítomnost od Focusu spíše odváděla pozornost, než přinesla více světla. A napadlo nás také, že by bylo dobré mít něco v rukávu, až Focus dorazí na naši půdu. Když jsme byli ve Francii, projeli jsme se s motorem 1.6 Ecoboost a zjistili jsme, zeje s ním Focus mnohem lépe vyvážený a sympatičtější než diesel, bezesporu díky lehčí přídi. Hodí se tedy, že naší oblíbenou Giuliettou je model 1.4 MultiAir, což je přímý rival. Na toto srovnaní se vazné těšíme. Pokud jde o to, jak by si v tomto testu vedla dieselová Giulietta, bývají takové odhady ošidné. Ale víme, že by neporazila Golf, a dá se předpokládat, že by si poradila s Astrou. Pokud jde o Focus, je Alfa možná rychlejší a úspornější, ale téměř určitě stísněnější, méně pohodlná a méně kultivovaná. Pokud jde o vítěze, nemůžeme se dočkat, až to zkusíme.
2)Vzestup a pád Focusu
3.2.2011 AUTOCAR str. 13
Byl to šedivý den roku 1998 a na severu Francie se oblaka rozhodla oblažit nás lijákem. Přesto na ten den nikdy nezapomenu. Ten den se svět automobilů navždy změnil. Bylo to poprvé, kdy někdo mimo Ford Motor Company dostal příležitost projet se tehdy zbrusu novým Focusem. Vyrazili jsme do Deauville jako smečka a přivezli jsme rivaly všech tvarů a rozměrů - některé pro srovnání, kolik je v novém Fordu místa, jiné kvůli konfrontaci kultivovanosti, jednoho nebo dva proto, abychom zjistili, jak dobrý umí být ria silnici.
A pokaždé, když se někdo po jízdě vracel zpátky, měl v obličeji přesně stejný výraz úžasu a překvapení. V některých případech se navíc mísil i s grimasou naprosté nevěřícnosti. Ani jediný z nás nedokázal pochopit, jak fantasticky nový Focus jezdí. Jeho řízem bylo výjimečné množstvím citu a preciznosti, které nabízelo, i detaily, jež přenášelo do rukou kohokoli, kdo zrovna svíral volant. Ovladatelnost byla podobně bláznivá, zatímco tlumiče a brzdy byly lepší než u mnoha aut, která stála třikrát tolik. Celé auto jako by křičelo „Projed se se mnou. Užij si mě!" Po dynamické stránce bylo svému předchůdci, Escortu, vzdálené tak, jak je jen v lidských silách možné si představit. Ale Focus potřeboval být dobrý, musel být extrémně dobrý, protože se zrodil do éry, kdy pověst Fordu zdaleka nebyla bez poskvrnky. Z konstrukčních oddělení konkurenčních automobilek byly přetaženy nejrůznější hvězdy, aby se zajistilo, že tohle auto bude nejlepší z nejlepších. Jedním z nich byl pán jménem Ulrich Eichhorn - ten se teď stará o to, že jsou bentleye tak dobré. Ve skutečnosti byl ale Eichhorn (nebo Pan Focus, jak se mu tehdy říkalo) jen jedním z mnoha lidí povolaných ve snaze zajistit, že auto překoná všechna očekávám.
Podařilo se mu také porazit všechny soupeře, s nimiž bylo srovnáváno - ať už redaktory časopisů, lidmi z marketingového oddělení Fordu anebo lidmi, o které šlo nejvíc, tedy platícími zákazníky.
Byl to A-tým nad všechny A-týmy a vytvořil auto, jež zašlapalo konkurenci do země. A když bylo roku 2005 nahrazeno druhou generací Focusu, znovu jsme si uvědomili, jak úžasná vlastně první verze byla. Její náhrada byla sice dost dobrá na to, aby se po většinu svého života udržela na špici třídy, ale zůstávala jen stínem sama sebe, bez citlivého řízení a dynamické dokonalosti originálu. A ted se to stalo znovu.
Až na to, že tentokrát je to jiné. Někteří z těch důležitých lidí byli odlákáni zpátky (většinou k Volkswagenu, zdá se), zatímco další se vydali dál nebo na vyšší místa. A zadám auta se mezitím změnilo. Focus III je opět kultivovanější, dospělejší auto než to, které nahrazuje, protože tak to dnes automobilky dělají, když vylepšují a nahrazují své klíčové modely. Ale jak také zjistíte v našem testu, ztratil při tom mnoho ze svého kouzla a jeho královská vláda je ted u konce. Bolestnou pravdou je, že konkurence nejenže jezdí lépe než kdy předtím, ale jezdí také lépe než Focus - a není to nikdo jiný než jeho úhlavní rival VW Golf, kdo mu to teď nandal v prvním srovnávacím testu. Pro náš svět to není nepodobné tomu, co se stalo, když pilot otevřel v roce 1945 nad Hirošimou pumovnici bombardéru Enola Gay.
Jinými slovy, rozlučte se s nejlepším rodinným hatchbackem všech dob.
hadam ze i cenove tam bude docela rozdil.
) hlavně je zase ve svý třídě nejpomalejší i přes to že je nejnovější a největší problem že je vzadu málo místa kvůli snížený střeše, na což hodně zákazníku hraje,přes to že v 80% fokusu nikdo vzadu sedět nebude ,No golf ho rosekal 
