Vážení musím sem napsat příběh který potěšil mě a to takovým způsobem, že tomu ještě ani sám nevěřím

.
Týká se mě a vztahů, což v poslední době pro mojí osobu nebylo vždy ta správná parketa. Pokoušel sem se vždy najít s nějakou slečnou něco společného a moc mi to nevycházelo

někteří o mojich trampotách vědí víc, protože díky tomuhle foru mám spoustu opravdu super kamarádů

I Foki mi strašně moc pomohl a tímto mu i děkuju.
Určitě spoustu z vás zná ten pocit, že máte v srdci zafixovanýho člověka z dětství nebo ze školních let a při myšlence na toho člověka nebo na to, že by Vám s ním mohlo být krásně si řeknete "přestaň snít a hurá do reality". Mou cestu životem skřížila před 25roky holčina se kterou sme chodili lovit raky do potoka, tehdy sme si staršně moc hráli, pak jak šel čas se naše cesty přirozeně změnili. Jednou sem tak seděl zhruba před šesti nebo sedmi roky s kámošem na diskošce a já sváděl pohledem jednu moc krásnou holku, no hádejte co následovalo, po představení se, sme tehdy oba na sebe vytřeštili oči a zjistili, že se vlastně známe od mala

pokecali sme si a šli každý svou životní cestou.
Naše cesty se protli opět v říjnu roku 2008 kdy naše setkání bylo tak silný a intenzivní, že to v každém z nás nechalo hodně silnou jizvičku, nešlo s tím nic dělat, přeci jen sem měl stále doma skoro rodinu, sice to nefungovalo, ale nebylo by to správné a tak se naše cesty opět rozešly

, mnozí z vás vědí co sem prožil před vánoci, Mirka se odstěhovala a já naštěstí byl sám, sice sem rázem přibral o 4 kg, ale ten klid stál za to, jasně vyskytla se další známost, ale naše cety s již zmíněnou holčinou nás svedli opět dohromady a oboum nám nějak došlo, že tuhle šanci už nemůžem propást

, sme spolu a máme se moc rádi

.Nic mě za poslední roky tak nepotěšilo tohle a musím se s Váma o to podělit
